Nejviditelnějším pozůstatkem téhle divné doby je do kraje zářící rozhledna na Poledníku. Tady, v nejpřísněji střežené zóně hor, začali vojáci v šedesátých letech budovat utajovanou základnu, která se měla stát pilířem československé špionáže. Stanice s krycím názvem TOPAS sloužila ke sledování leteckého i pozemního provozu v nepřátelském Německu a ve 37 metrů vysoké věži ukrývala citlivé radary a odposlouchávací zařízení, jejichž úkolem bylo monitorovat západní rozhlas a televizi. Zároveň byly v komplexu nainstalovány silné rušičky, které zajišťovaly, aby se informace ze Západu nedostaly k českým obyvatelům. Přestože se nová stanice stala zřetelnou dominantou šumavského hřebene, snažil se ji paranoidní režim všelijak utajit a oficiálně tvrdil, že na hoře nic není. Na místa, odkud bylo možné základnu zahlédnout, se nesmělo a vrchol zmizel i z některých map.

O tom, jak úžasný výhled do širokého okolí odtud měli českoslovenští vojáci, se dnes můžete přesvědčit sami. Krátce po pádu režimu byla většina budov stanice stržena a pozorovací věž se proměnila v nejpopulárnější šumavskou rozhlednu. Za slušného počasí se na horizontu z jedné strany rýsují vrcholky Alp a z druhé se otevírá výhled daleko do české kotliny. Nejlepším výchozím bodem jsou Prášily, odkud se na zteč vrcholu mohou cestou kolem Prášilského jezera vydat i cyklisté nebo v zimě běžkaři. Více jak čtyři sta výškových metrů stoupání sice chvílemi vypadá nekonečně, vydaná energie ale určitě stojí za to.