Šumava
Králové Šumavy
Neprostupné šumavské lesy byly odjakživa rájem pašeráků a podloudníků využívajících dokonalé znalosti zrádných slatí k tajnému pronášení zboží, na němž pak značně vydělávali. Nejdramatičtější éru ovšem česko-německá hranice zažila po roce 1948, kdy se tajné stezky staly pro mnoho lidí poslední nadějí, jak prchnout ze země před nastupujícím komunistickým režimem. V časech pomalu se uzavírající železné opony převzali vládu nad horami převaděči, kteří navzdory obrovským rizikům zajišťovali přechody lidí až do výstavby elektrického plotu v roce 1953.
Ze všech nad ostatní vynikal jeden – byl rychlý, nejvíce riskoval, a přesto se zdálo, že je nepolapitelný a kulky se mu vyhýbají. Tajemnému muži začali esenbáci přezdívat Král Šumavy a legendy o něm stály v pozadí stejnojmenného propagandistického filmu Karla Kachyni. V něm byl nakonec tajemný muž dopaden a činnost strážců zákona náležitě vychválena. Jméno skutečného Krále Šumavy ovšem zůstalo neznámé až do pádu komunistického režimu. Teprve pak historici v archivech dopátrali příběh Josefa Hasila, který se ovšem od reálií Kachyňova filmu v mnohém liší. V lednu 1948 byl Hasil příslušníkem SNB, nově přiřazeným k pohraničnímu útvaru Zvonková na Šumavě. Únorový převrat a zejména smrt Jana Masaryka ho přivedly k názorovému obratu, a tak začal režim podvracet. Na Západ se díky němu dostaly desítky lidí, nakonec byl ale dopaden a poslán na devět let do mosteckých dolů. Zázrakem se mu podařilo utéct do Bavorska, odkud se na hranici vrátil – už jako agent americké zpravodajské agentury CIC. Převáděl pak přes Šumavu, často za mimořádně nebezpečných okolností, uprchlíky i západní agenty, až do definitivního uzavření hranic.
Až dlouho po natočení Kachyňova filmu Král Šumavy byla odhalena totožnost hlavního hrdiny. Byl jím Josef Hasil, původně příslušník SNB, který po převratu v roce 1948 začal režim podvracet, stal se tajným americkým agentem a převaděčství se věnoval až do roku 1953, kdy se hranice našeho státu definitivně uzavřely.
Osudy převaděčů, pašeráků, ale i pohraničníků přibližuje zhruba dvacetikilometrová naučná stezka Strážců hranice, která vás provede bohatou historií obrany hranic od středověku až do současnosti. Při trase narazíte na několik pozůstatků obranné linie budované před druhou světovou válkou nebo na zbytky po válce zaniklé obce Ždánov. Za delší zastávku určitě stojí hrad Kašperk, strážce známé Zlaté stezky, z jehož věží se otevírá nádherný výhled do okolí.
