Orlické hory a Podorlicko
Za co vděčí Vamberk belgickým Flandrám
Pěstování lnu a textilní výroba patří k okolí Vamberku odjakživa. Nebýt však porážky českých stavů na Bílé hoře a jedné belgické šlechtičny, znal by jméno města za hranicemi asi málokdo. Shoda náhod přispěla k tomu, že se uprostřed temných let třicetileté války zrodil na východě Čech fenomén vamberecké krajky, která se dodnes těší uznání po celém světě.
Vezměme to ale popořadě. Nizozemec Kašpar Gramb si za svou pomoc s potlačením českého stavovského povstání vysloužil přízeň císaře Ferdinanda II. V rámci pobělohorských konfiskací získal některá území, v roce 1627 kupuje od Marie Trčkové z Lobkovic mimo jiné panství Vamberk a následně se v Čechách usadí. Vezme s sebou i svou manželku Magdalenu a tři děti. Mnoho štěstí však rodina v Čechách neužila. Kašpar zemřel roku 1633 po pobytu ve švédském zajetí a během šesti let skonali i dva Magdaleniny potomci. Krátce nato se ale Belgičanka znovu provdala za Ottu Jindřicha Štose z Kounic a zůstala ve Vamberku až do konce života.
Společně s novou paní na Vambersko přišlo i důležité know-how. Zdejší ženy se už delší dobu pokoušely o výrobu primitivních krajek – teprve Magdalena Grambová jim ale ukázala, jak paličkovat tak, aby se vyrovnaly největším krajkářským velmocem. Ostatně belgické Flandry, kde vyrůstala, byly jednou z nich. Z rodného kraje přinesla šlechtična českým krajkářkám nové vzory a naučila je technologii paličkování na podušce. Zakrátko už se zvuk paliček nesl téměř z každé domácnosti a vamberecká krajka si vydobyla věhlas po celé monarchii. Zkušenosti generací žen se neztratily, ani když byla ruční výroba krajek na počátku 20. století výrazně omezena. Vamberské výrobky sklízely úspěchy na výstavách EXPO v Bruselu a Montrealu a dodnes při podobných příležitostech reprezentují Českou republiku.
Koncem 17. století paličkovali ve Vamberku snad všichni. Magdalena Gramblová navíc zavedla paličkování jako robotní povinnost, čímž po dlouhém období válek dala mnoha lidem obživu. | © sius
Po okolí chodili obchodníci, kteří vambereckým zadávali žádané vzory krajek a prodávali je dál do velkých měst. Za krajku ale zaplatili, teprve až když se prodala, a přestože se krajky vždy prodávaly draho, výkupní cena stačila krajkářkám sotva na živobytí. | © sius
Obdiv k jemné ruční práci ve vás vzbudí návštěva vamberského muzea krajky, které představuje proměny řemesla v jeho více než čtyřsetleté tradici. | © sius
Krajka je žádaným zbožím dodnes a Vamberk je českou Mekkou krajkářství. I dnes tu funguje první specializovaná škola krajkářství, od roku 2002 tu každoročně probíhá Bienále české krajky a samostatnou část expozice muzea tvoří také soubor unikátních děl českých umělců současné doby. | © sius
V rámci prohlídky muzea se můžete vlastníma rukama přesvědčit, že vytvořit byť i jednoduchý krajkový lem noční košile není žádná legrace. | © sius
Většinu návštěvníků tak jistě potěší plně funkční stroj na výrobu krajek, ze kterého si po několika zatočení klikou mohou domů odnést pěknou památku. | © sius
