V Práchni začal jeden z dlouhých příběhů českého skla. Již v roce 1724 zde byla otevřena první lustrařská dílna. Křišťálové lustry s broušenými ověsy z její produkce si rychle získaly nadšené příznivce z řad nejvyšší aristokracie a takřka přes noc se staly světovým pojmem, když si našly cestu do sídel nejvýznamnějších světových panovníků – od francouzského krále Ludvíka XV. přes rakouskou císařovnu Marii Terezii až po vládce osmanské říše Osmana III. Dnes je přímo v Práchni, ale i širším okolí, např. v Novém Boru nebo na Lindavě, v provozu několik menších hutí, které můžete osobně navštívit, a sami si vyzkoušet toto náročné umělecké řemeslo a dokonce spojit nový zážitek se zaslouženým pivem na konec. Třeba z vlastního půllitru. A budete-li se chtít dozvědět víc o slavné historii českého skla, rozhodně navštivte některé ze sklářských muzeí, v Novém Boru, nebo Kamenickém Šenově.

Poblíž Práchně se také nachází vyhledávaná přírodní zajímavost a nejstarší geologická rezervace v Čechách, označovaná jako Kamenné varhany. Čedičové sloupy, připomínající ohromné tmavé krystaly, odhalené během těžby kamene, jsou pozůstatkem dávné vulkanické činnosti. Panská skála, jak zní oficiální jméno této kamenné pamětihodnosti, leží na cyklostezce Varhany, která vede z České Lípy po tělese zrušené železnice. Je dlouhá sedmnáct kilometrů, klikatí se vesničkami, a přestože šlapete mezi kopci, nemusíte se obávat extrémních stoupání ani prudkých sjezdů. Cestu zpátky od Panské skály můžete brát jako sladkou odměnu.