Krkonoše a Podkrkonoší
Ostrov barokního umění
Mnoho vyprávění z časů baroka začíná zázrakem. Příběh Kuksu začal patrně podvodem. Majitel panství, excentrický hrabě František Antonín Špork, sezval koncem 17. století k pramenům vyvěrajícím v malebném údolí komisi nejvýznačnějších kapacit, která seznala jejich vodu léčivou. Moderní chemické rozbory ovšem žádné mimořádné vlastnosti zdejší vody nepotvrdily.
Blahodárné účinky vody byly mystifikací, která však nechala vzniknout jednomu z nejúchvatnějších skvostů barokního umění na světě. V doslova horečném tempu vyrostl nejen po obou stranách údolí řeky Labe, ale i v přilehlých lesích rozsáhlý a do nejmenších detailů promyšlený lázeňský komplex. Hrabě Špork angažoval jen nejlepší architekty a sochaře. Věhlas lázní se rychle šířil, a jak si jejich zakladatel přál, staly se vyhledávaným střediskem společenského života. Podobně jako v dnešních lázních kladl zakladatel Kuksu důraz nejen na léčebné procedury, ale v nemenší míře na společenské vyžití hostů. V dobách největší slávy byl Kuks doslova senzací pro všechny smysly.
„V Kuksu bylo možno spatřiti různé nevídané věci, rozmanité výtvory umělecké, zhotovené od nejznamenitějších umělců, různé podivuhodné přístroje a zařízení, o nichž pověst rozšiřovala zprávy k víře nepodobné. Sama osobnost hraběte Šporka, který chtěl míti z Kuksu malý Versailles s jeho rušným životem, již vábila mnohé, zvláště urozené panstvo, které se tu mohlo oddávati radovánkám v rozsáhlých a dobře pěstěných lesích.“
Voda z pramenů odtékala po monumentálním kaskádovém schodišti ozdobeném sochami tritonů do kašny se sochou Polyféma, ze které se díky důmyslnému mechanismu ukrytému v zádech říčního boha linula hudba. Podél břehu Labe vyrostla dostihová dráha osazená řadou z kamene vysekaných trpaslíků. Lázně měly stálou divadelní scénu, kde v sezoně pravidelně hostovaly přední herecké společnosti. O plné žaludky hostů bylo postaráno v hostinci U Zlatého slunce. Okolní lesy nesloužily jen kratochvilnému lovu pod patronátem svatého Huberta, ale rovněž k rozjímání a meditaci. Zdejší pískovcové skály proměnil sochař Matyáš Bernard Braun v unikátní sochařskou galerii pod širým nebem, které dominují postavy poustevníků Onufria a Garina. Zároveň mohl návštěvník kukských hvozdů narazit na živé poustevníky, které si hrabě Špork na panství vydržoval.
Symbolicky co vodou začalo, to vodou i skončilo. V prosinci 1740 se rozvodnila řeka Labe a povodeň smetla významnou část lázní. Provoz nebyl nikdy obnoven a další rány přinesly válečné konflikty, které se okolím Kuksu prohnaly v následujícím století. Můžeme litovat, že se ze Šporkova Kuksu dochovalo jen torzo původního velkoryse koncipovaného projektu.
Nepřekonaný umělecký vrchol, který by sám o sobě stačil zajistit slávu této lokality, představuje série alegorických soch dvanácti Ctností a Neřestí. Mistrovská díla Matyáše Bernarda Brauna měla Šporkovým hostům připomínat rozpor mezi dobrem a hříchem, čímž vracela do jinak bezstarostného lázeňského života duchovně moralizující rozměr. | © Ladislav Renner, archiv CzechTourism
Majitel Kuksu nebyl jen velký mecenáš umění, ale rovněž člověk s filantropickými sklony. Naproti lázeňskému komplexu, na pravém břehu Labe, nechal vybudovat špitál pro válečné vysloužilce. Průčelí špitální budovy dominuje kostel Nejsvětější Trojice, jehož krypta se stala rodovou hrobkou a jde zde pohřben i sám hrabě Špork. | © Ladislav Renner, archiv CzechTourism
Proč byste tedy měli do Kuksu zavítat dnes? Navzdory pomíjivosti lidského díla je barokní areál na obou březích řeky Labe nádherným, klidným místem, které při nedávné rekonstrukci dostalo znovu svůj punc jedinečnosti a velkorysosti. Daleko od civilizace, najdete malý kus země, který kdysi hrabě Špork proměnil ve vyhlášené lázně, ve své době výstavnější než Karlovy Vary. Stejně jako kdysi, i dnes proudí během oslav z mohutných soch tritónů nad schodištěm proudy vína, stejně jako kdysi se můžete procházet obnovenými vinohrady nad údolím a stejně tak, jako evropská smetánka na přelomu sedmnáctého a osmnáctého století, můžete ochutnat zdejší prameny.
Během rozsáhlé rekonstrukce Kuksu vzniklo na levém břehu Labe nové muzeum barokního knihtisku, kde můžete obdivovat funkční mědirytinový a knihtiskařský lis ze 17. století a vzácné originály děl Michaela Heinricha Rentze – nejvýznamnějšího rytce a grafika barokních Čech, díky jehož nádherným rytinám dnes víme, jak vlastně Kuks před 300 lety vypadal. V areálu majestátního hospitalu na druhé straně řeky si určitě nezapomeňte prohlédnout nově zrekonstruovanou barokní lékárnu U granátového jablka a nevynechejte také soubor desítek maleb, které zachycují smrt v mnoha jejích podobách. Soubor unikátních fresek Tanec smrti byl objeven teprve nedávno a připomíná návštěvníkům pomíjivost pozemského života, která ve více podobách podtrhuje unikátní atmosféru návštěvy Kuksu.
