Kladské pomezí, Broumovsko
Třinácté komnaty broumovského kláštera
Dominantou Broumova je benediktinský klášter – tak obrovský, že ani místní mniši nevěděli, kolik má vlastně místností. Kdysi dávno tu před husity ukrývali Codex gigas a docela nedávno se opět přesvědčili, že klášter zdaleka nevydal všechna svá tajemství.
Ještě na počátku 13. století byla okolní krajina pustá a neobydlená. V roce 1213 ji získal od krále Přemysla Otakara I. břevnovský opat Kuno pro řád benediktinů a krajina se pomalu začala zabydlovat prvními mnichy a osadníky. Nejslavnější období přišlo ale s opatem Otmarem Zinkem (1700–1738). Klášteru se dařilo i hospodářsky, vlastnil rozsáhlé pozemky v okolí. Svou stavební aktivitou chtěl Otmar Zinke vyjádřit výjimečnost břevnovsko-broumovského opatství, nejstaršího v Čechách, a přizval ke spolupráci architekty evropského významu Kryštofa Dientzenhofera a jeho syna Kiliána Ignáce, kteří provedli kompletní přestavbu kláštera. Klášter tak získal svou mohutnost a zvláště interiér kostela sv. Vojtěcha patří k těm, kde zůstanete stát v úžasu.
Ďáblova bible
V roce 1420 vypálili husité benediktinský klášter v Břevnově, v dnešní pražské čvrti. Jeho obyvatelé i cennosti se stěhovali do Broumova, včetně středověkého „osmého divu světa“ – největšího rukopisu na světě, zvaného Codex gigas, známého též jako Ďáblova bible (podle půlmetrového zobrazení ďábla uvnitř knihy). Rukopis byl sepsán benediktiny ve 13. století, měří téměř metr a váží na knihu úctyhodných 75 kg. Obsahuje vědění tehdejšího světa – Starý a Nový zákon, historické spisy (mezi nimi Kosmovu kroniku českou), různá lékařská pojednání i obranná zaklínadla. Tak obrovská a prazvláštní kniha jitří fantazii lidí už od svého vzniku. Podle pověsti ji sepisoval mnich jako pokání za své hříchy a s dopsáním mu pomohl ďábel. Odborníci se domnívají, že dílo vznikalo po dobu nejméně dvaceti let a autorem byla patrně jedna osoba, ovšem neobyčejně zručná. Další záhadou je to, že z bible bylo ještě ve středověku vyříznuto několik listů.
„Co na té pergamenové fólii asi bylo a kdo ji vyříznul? Tohle přece nebyla knížka někde ve veřejné knihovně! V Ďáblově bibli mohl listovat jen málokdo. Benediktini ji považovali za osmý div světa. Museli mít velmi pádný důvod k tomu, aby ji takovýmto způsobem poničili.“
Bohužel dnes už se s Codexem gigas v Broumově nesetkáte. V roce 1594 si ho odvezl císař Rudolf II. do svých pražských sbírek a v roce 1648 putoval do Švédska jako válečná kořist z třicetileté války. O návrat bible do Čech se pokoušel prezident Václav Havel, ovšem bez úspěchu.
Turínské plátno
S památkou, která zde byla objevena nedávno, se ale během své prohlídky setkat můžete. Píše se rok 1999. V klášterním kostele sv. Vojtěcha je nad kaplí svatého Kříže asi dvanáct metrů vysoko zasazený zlacený štukový věnec s nápisem Sancta Sindon, což je terminus technicus pro slavné Turínské plátno, do kterého měl být zahalen po smrti Ježíš Kristus. Zpoza štukového věnce vyčnívá zašlá skříňka, o níž nedokáží říct nic bližšího ani pamětníci, ani archivy. V té době je v broumovském klášteře na náhradní vojenské službě dvacetiletý Přemysl Sochor, jemuž tajemství nápisu Sancta Sindon nedává spát, a rozhoduje se všechno na místě prozkoumat. Společnost mu dělá jen starý pan vikář Norbert Josef Zeman.
V klášterním kostele sv. Vojtěcha se roku 1999 nad kaplí sv. Kříže nalezla kopie Turínského plátna. | © Jan Flieger; Biograpf 2014
Unikátní kopie Turínského plátna v broumovském klášteře pochází z roku 1651. | © Jan Flieger; Biograpf 2014
„Byli jsme zvědaví, co tam je. Tušili jsme, že by tam mohlo být něco, co se týká Turínského plátna, třeba nitka z originálu. Přelezli jsme zábradlí, schránka byla ukotvená na jednoduché skobě, takže se dala snadno vytáhnout. Byla pokrytá vrstvou prachu. Otevřeli jsme ji a – uvnitř jsme našli složený hadr. (…) Světlo z oken dopadalo přímo na plátno a vykreslilo na něm obrys postavy. Uprostřed byla zašitá autentika (průvodní listina) a pan vikář, který umí dobře latinsky, vydechl, že jde o kopii Turínského plátna. To už jsme věděli, že jsme objevili něco neobyčejného.“
Dnes je Přemysl Sochor správcem broumovského kláštera a jeho slavný nález je k vidění v rámci prohlídky. Z kláštera se navíc stalo nové kulturní centrum, nabízející rozmanitý program, kde si historické památky můžete užít při některé z mnoha tematických prohlídek. A komu zdejší atmosféra učaruje natolik, že nebudete chtít odejít. Navíc máte možnost ubytovat se v některé z mnišských cel.
