Orlické hory a Podorlicko
Kvůli čemu nechal hrabě zbořit půlku hradu?
Jako perly navlečené na šňůrce zdobí dolní tok Divoké Orlice pětice hradů a zámků. S mírnou nadsázkou je někdy malebné údolí přirovnáváno k francouzské Loiře, i když délkou, mohutností ani počtem šlechtických sídel se jí úplně rovnat nemůže. Podhůří Orlických hor má však zase jiné přednosti. Na trase dlouhé zhruba dvacet kilometrů, kterou lze zdolat pěšky, v sedle nebo v kánoi, tu najdete nesmírně pestrou přehlídku historické architektury, pokrývající období od gotiky až po novorenesanci.
V nejmoderněji přestavěných Častolovicích ožívá nelehký osud jejich majitelů Šternberků, kteří museli před komunistickou mocí uprchnout do Spojených států a po sametové revoluci vrátili svému zámku zašlý lesk. | © sius
Anglický park o rozloze přes čtyřicet hektarů, obklopující zámek Častolovice, dělá z celého panství oázu klidu a odpočinku. Ke vznešené atmosféře tohoto místa přispívá také obora s bílými daňky a jeleny sika Dybowského. | © sius
Empírový Kostelec nad Orlicí svědčí o honosných časech biedermeieru a největší slávě hrabat z rodu Kinských. | © sius
Na renesančních Doudlebách můžete obdivovat šikovnost tvůrců zdejších sgrafit, která zaujala také režiséra Juraje Jakubiska. Mnoho scén jeho historického velkofilmu o kontroverzní hraběnce Alžbětě Bathoryové se natáčelo právě na nádvoří doudlebského zámku. | © sius
Na východním konci údolí drží stráž zámek Potštejn a sídla ze všech nejstarší – gotické hrady Litice a Potštejn. | © sius
Právě s Potštejnem se pojí zdejší asi nejzajímavější příběh. Legendami opředený hrad údajně skrývá poklad, jenž v 18. století uhranul mírně excentrického majitele zdejšího panství, hraběte Jana Antonína Chamaré. Nadšenec do vzduchoplavby, který se na Potštejně opakovaně zkoušel dostat do vzduchu v hedvábném balónu, zasvětil hledání ukrytého zlata celých pětatřicet let svého života. Veden údajnými tajemnými šiframi (ve skutečnosti obyčejnými kamenickými značkami) prohledal Chamaré každý kout hradu a nakonec nechal kvůli průzkumu polovinu tehdy už chátrajícího sídla zbourat a skalní ostroh provrtal štolami jako ementál.
Nic z toho však ke kýženému pokladu nevedlo. Hraběcímu řádění neušel ani protější hrad Velešov, který Chamaré nechal odtěžit. K dopravě kamene do obce Potštejn dokonce natáhl lanovku. Svou pátračskou anabázi hrabě shrnul v německy psaném spisku, který inspiroval Aloise Jiráska k sepsání románu Poklad. A o mnoho let později se Chamarého posedlost dostala i na stříbrné plátno díky filmu Poklad hraběte Chamaré, za jehož ponurou atmosférou by jen málokdo hledal režiséra Zdeňka Trošku.
K povídačkám o pokladu přispěl tajemný latinský nápis, vytesaný v kameni, zasazeném vysoko v nároží paláce. Slova si hrabě špatně vyložil a měl tak na pětatřicet let o zábavu postaráno. | © sius
Pravdou ale je, že v dávných dobách hrad obýval loupeživý šlechtic Mikuláš. Kralevic Karel, budoucí český král Karel IV., byl tehdy vyslán, aby ho potrestal a hrad dobyl. Mikuláš se ale se svými kumpány zabarikádoval ve věži a odmítal vyjít ven. Kralevic tehdy podkopal věž, kde se Mikuláš ukrýval (spekuluje se dokonce o tom, že ke shození věže použil střelný prach, který si dovezl ze Španělska, což by bylo historicky první užití střelného prachu v českých zemích), ta spadla a pohřbila Mikuláše s jeho druhy a možná také nakradenými zlaťáky, které se na hradě nikdy nenašly. Pravděpodobnější ale bude, že je již dříve utratili v místním hostinci. Ten mimochodem na své cestě nezapomeňte také navštívit, vaří zde totiž vynikající pivo vlastní výroby.
