Krušné hory a Podkrušnohoří
Vlakem do Hrobu a dál
Moldavské dráze se pro její podobnost se slavnější starší sestrou v Rakousku někdy přezdívá Teplický Semmering. Od druhé poloviny 19. století se po ní vozilo hnědé uhlí zejména do Saska, dnes je pro své četné zatáčky, viadukty a tunely oblíbeným dopravním prostředkem turistů mířících do Krušných hor na pěší túry, nebo v zimě za bílou stopou Krušnohorské magistrály.
Ačkoli společnost Pražsko-duchcovská dráha začala se stavebními pracemi již v dubnu 1871, za šest let se jí podařilo dovést trať pouze do městečka Hrob. Na zbývající část do Moldavy a hlavně napojení na saskou železniční síť se dlouho hledaly peníze. Až v zimě 1884 vlak poprvé přijel na nejvýše položené nádraží u nás v Moldavě a v následujícím roce již vlaky zajížděly i do Saska.
Od roku 1884 je mezi Mostem a Moldavou vlakové spojení, jehož trasa místy připomíná spíš horskou dráhu. | © Petr Hricko
Na čtyřiceti kilometrech trati mezí Mostem a Moldavou v Krušných horách najdete nečekané množství zajímavých míst. Od nádraží Osek se můžete například vydat k areálu překrásného cisterciáckého kláštera. Možná o něco méně známější, ale o to zajímavější je jedna z dalších stanic na trase – někdejší hornické městečko Hrob s krásným secesním kostelem a pozůstatky protestantského kostela. Ten zapsal malou obec do dějin. Jeho vypálení a srovnání se zemí v roce 1617 společně s uzavřením luteránského kostela v Broumově, který stejně jako v Hrobu stál bez povolení kláštera na klášterním pozemku, totiž znamenalo významné porušení Rudolfova majestátu. České protestantské stavy tehdy ztratily trpělivost, na což, jak všichni víme, doplatili nejprve Slavata s Martinicem, později sedmadvacet českých pánů na Staroměstském náměstí a pak i celá Evropa během třicetileté války. Základy kostela upadly nadlouho v zapomnění, byly objeveny náhodou, odhaleny v roce 1913 a do dnešní podoby upraveny v 60. letech 20. století.
Zničení protestantského kostelíka v obci Hrob roku 1617 rozlítilo české protestantské stavy natolik, že na to doplatilo nejen sedmadvacet českých pánů na Staroměstském náměstí v Praze, ale následně i celá Evropa během třicetileté války. V Hrobu můžete ale dodnes obdivovat nejstarší secesní sakrální stavbu na našem území - evangelický kostel Vzkříšení. | © Petr Hricko
Teplický Semmering sloužil zpočátku hlavně k přepravě hnědého uhlí do Saska. Dnes je pro své četné zatáčky, viadukty a tunely oblíbeným dopravním prostředkem turistů mířících do Krušných hor. | © Petr Hricko
Z úvrati v Dubí na Moldavu pokračuje nejnáročnější úsek horské dráhy, kde kdysi plně naložené vlaky s parními lokomotivami musely překonávat úctyhodné stoupání třiceti šesti promile. Tvrdá dřina pro stroje i jejich obsluhu. Určitě ale také nejkrásnější úsek trati. Vlak stoupá lesnatou krajinou s výhledy do údolí a na svahy Bouřňáku. Na moldavském nádraží vlak dnes končí. Do saského Hermsdorfu již od konce války koleje nevedou, nicméně svůj výlet sem si můžete protáhnout na kole nebo pěšky a navštívit zdejší železniční muzeum.
V okolí Mikulova projíždí vlak kolem druhé nejvyšší hory Teplicka – vrchu Bouřňák (869 m n. m.). Podnebí je tu velice studené a deštivé a kousek pod vrcholem je zajímavá přírodní památka Buky na Bouřňáku. Stromy staré téměř 200 let jsou ukázkou působení klimatických vlivů, větru, mrazu a sněhu, který tu leží průměrně 140 dnů v roce. Není tedy náhodou, že úpatí kopce je oblíbeným lyžařským střediskem se šesti sjezdovkami a horským hotelem stejného jména. | © Petr Hricko
Zůstanete-li ale v Čechách, můžete se z Moldavy vydat na pěší, nebo cyklistickou túru k unikátní technické památce vodní nádrži Fláje – jediné pilířové přehradě v Česku. Za svůj vznik vděčí právě horské dráze, po níž se dopravoval k přehradě stavební materiál. Při významných výročích bylo nedávno možné se během dní otevřených dveří dostat i do útrob hráze a prohlédnout si ji zevnitř. Prohlídky měly velký úspěch, můžeme snad proto doufat, že se budou zase opakovat.
V letech 1951–1964 byla v Krušných horách vystavěna v Česku zcela unikátní pilířová vodní nádrž na pitnou vodu Fláje. | © Petr Hricko
Vodní nádrž o rozloze 153 ha mohla vzniknout právě díky Teplickému Semmeringu, kterým se na přehradu dopravoval stavební materiál. | © Petr Hricko
Pohádkové kouzlo má dráha také v zimě. Když nasněží, supí vlak do kopce a víří čerstvě napadaný prašan. Vlak v takových chvílích bývá plný lyžařů, těšících se s běžkami do bílé stopy Krušnohorské magistrály. Hned za nádražím v Novém Městě navazují běžkařské stopy, případně můžete vystoupit až v Moldavě a před další cestou se posilnit v restauraci hned za nádražím. Dáváte-li přednost sjezdovému lyžování, vystupte z vlaku v Mikulově, kde je to od nádraží už jen pár kroků k dolnímu kopci sjezdovky na Bouřňáku.
