Vysočina
Santiniho princip
Na dohled od zámku ve Žďáru nad Sázavou se svěží trávou zelená úhledný vršek a na něm bílé zdivo obklopující poutní kostelík. Cestou od zámku se před vámi za hrází rybníka otevře prostorné schodiště vedoucí k hlavnímu vstupu a váš údiv bude stoupat úměrně tomu, jak budete pokračovat po schodech vzhůru.
Návrší nedaleko Žďáru nad Sázavou dostalo svůj název počátkem 18. století, když se na něm tehdejší žďárský opat Václav Vejmut rozhodl vystavět poutní kostel zasvěcený svatému Janu Nepomuckému u příležitosti otevření světcova hrobu v roce 1719. Pojmenování Zelená hora bylo poctou Janovu rodišti. Ke stavbě nepřizval opat nikoho méně proslulého než Jana Blažeje Santiniho, který měl už v té době za sebou celou řadu významných staveb a poutní kostel svatého Jana Nepomuckého tak patří mezi jeho nejvyzrálejší díla, ne-li přímo za dílo vrcholné.
Jan Blažej Santini se narodil do vážené pražské kamenické rodiny. Od narození tělesně postižený Jan se sice také vyučil kameníkem, ale v otcových šlépějích nepokračoval – studoval malířství a později na svých cestách po Itálii získal také znalosti architektury. Nebyl sám stavitelem, ale projektantem dohlížejícím na realizaci svých děl, která vynikají výrazným osobitým stylem gotického baroka. Abychom jej pochopili a docenili jeho genialitu, musíme si uvědomit, že Santini žil a tvořil v době silně poznamenané tragickou bitvou na Bílé hoře, jež měla za následek velký kulturní úpadek. V této temné době sílil patriotismus a pozornost se upínala ke slavné předhusitské minulosti a době vlády Karla IV. Svatořečení Jana Nepomuckého se tedy stalo jedním ze symbolů, který propojil slavnou gotickou minulost s dobou barokní, a Jan Nepomucký se v té době stal nejoblíbenějším světcem nejen v zemích Koruny české, ale po celé katolické Evropě.
Jan Nepomucký byl ve 14. století vlivným církevním hodnostářem a v neklidné době sporu mezi králem Václavem IV. a arcibiskupem se stal obětí králova hněvu. Byl zajat, mučen a jeho mrtvé tělo bylo pohozeno do Vltavy. Poetičtější verze však praví, že Jan obětoval svůj život, aby nevyzradil zpovědní tajemství královny Žofie. Podle legendy pak nad tělem mrtvého světce zářilo pět hvězd. | z archivu CzechTourism
Santiniho architektonická pocta Janu Nepomuckému je mistrným propojením barokních a gotických prvků a odkazuje k době, v níž světec žil a byl umučen. Promyšlená geometrická konstrukce kostela i ambitu, který jej obklopuje, je navíc plná skryté symboliky. Mnohokrát se zde opakuje číslo pět jako připomínka pěti hvězd, které podle legendy zazářily nad tělem mrtvého světce. Pět kaplí oválných a pět s trojúhelníkovým půdorysem lemuje obvod kostela, čímž tvoří půdorys hvězdy. Uprostřed umístěná vertikála samotného kostela pak vede poutníkův zrak přímo vzhůru k nebi.
V interiéru můžeme gotické prvky najít ve štukových dekoracích přesekaných žeber, připomínajících gotickou síťovou klenbu, v lomených obloucích oken, portálů či arkád, které svým tvarem odkazují k symbolu jazyka – poetická legenda totiž vypráví, že Jan obětoval svůj život, aby nevyzradil zpovědní tajemství královny Žofie. Celý kostel je tak vlastně jakýmsi relikviářem, v němž je údajně také skutečně uložena část jazyka svatého Jana Nepomuckého.
Okolí Ždáru nad Sázavou je ideálním místem pro pěší turistiku i cyklistiku a v zimě samozřejmě pro běžecké lyžování. Kousek severně od Zelené hory leží oblíbený výletní cíl – rybník Velké Dářko. Ten je v létě oblíbeným místem osvěžení a pravidelně hostí závody windsurfingu a dračích lodí. | z archivu CzechTourism
Severovýchodně od města se můžete po klidných houpavých silničkách chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy vydat k Novému Městu na Moravě, Třem Studním nebo skalním útvarům Devět skal a Čtyři palice. | © Jaroslav Horák, archiv CzechTourism
