Šumava
Akce Neptun
Rozsáhlý, temný a řašeliništi prostoupený les Šumavy v jinak hustě osídlené středoevropské krajině skrývá podle lidových vyprávění ve svých nepřehledných zákoutích velké množství tajemných bytostí a legend. Jde vlastně o pohádky, ale často kruté a bez dobrého konce.
Dějištěm šumavských legend a ideální kulisou temných příběhů jsou většinou výrazné krajinné dominanty a ledovcová jezera, která vděčí za svůj vznik a specifickou, dramatickou morfologii činnosti horského ledovce v poslední době ledové. V červenci roku 1964 se největší z šumavských jezer stalo svědkem zajímavé události. Ze dna Černého jezera vylovili potápěči těžké bedny, obsahující tajné nacistické dokumenty dokazující, že tehdejší Rakousko i západní Německo jsou v podstatě skrytí pokračovatelé poražené třetí říše a že část tamějších významných osobností jsou bývalí nacisté. Kompromitující dokumenty obsahovaly řadu jmen žijících lidí a vyvolaly poprask na obou stranách železné opony.
Po roce 1950 bylo Černé jezero zahrnuto do střeženého pohraničního pásma a veřejnosti nepřístupné, zhruba po deseti letech pak bylo pod dozorem pohraniční stráže opět zpřístupněno a sezonně byla zajišťována i autobusová doprava. Provozování linky bylo ale ukončeno po roce 1989 v souvislosti se zvýšením režimu ochrany zdejší přírody. | © Dreamstime
Samizdatová kniha Lawrence Martin-Bittmana, která ilegálně kolovala v normalizačním Československu na začátku osmdesátých let, však tajné dokumenty demytizovala. Autor, původním jménem Ladislav Bittmann, byl totiž bývalým agentem StB, který pracoval na oddělení zabývajícím se provokacemi a dezinformováním; dokumenty byly falešné a celou „Akci Neptun“, jak se objevení beden na dně jezera jmenovalo, vymyslel a řídil. Zatím poslední šumavská legenda byla tedy konstrukcí tajné policie – i když je docela dobře možné, že se tehdejší tajná policie Černým jezerem inspirovala ke konspiraci podobně jako původní němečtí obyvatelé k nespočtu temných, vražedných pověstí.
Dnes je Černé jezero snadno dostupné po několika turistických trasách především z Železné Rudy a patří mezi nejfrekventovanější úseky Šumavy. Navštívit ho tedy doporučujeme například za tmy, v zimě nebo za prvních podzimních plískanic, kdy nejenže nebudete zakopávat o zástupy turistů, ale i proto, že panteon šumavských duchů v těchto chvílích ožívá v lidské fantazii nejsilněji. Nad hlavou vám bude burácet Divoká honba, střílet Bezhlavý myslivec a temná postava v podivně lesklé uniformě a mokrých holínkách trhaně zdravit padlého vůdce. Fantomoví gestapáci Akce Neptun už totiž neodmyslitelně patří k duchům šumavského podsvětí.
Kromě ledovcových jezer jsou typickým šumavským krajinným prvkem rozsáhlá rašeliniště, nazývaná slatě. Jsou to nehostinná, chladná místa, která svým ponurým tichem, hrozivě černým zbarvením četných tůní a bažin a mnohdy až strašidelnou atmosférou inspirují k temným báchorkách a při podzimních nečasech potěší srdce nejednoho melancholika. | © Dreamstime