Ostravsko
Prusko-rakouská válka o uhlí
Když byl roku 1763 ohlášen vrchnosti nález kvalitního černého uhlí ve slezské části Ostravy, začala se v dějinách města psát nová kapitola. Během století se změnilo v pulzující metropoli, investiční možnosti sem lákaly podnikavce typu Salomona Rotschilda a denní rytmus začaly určovat začátky a konce šicht na dolech, v železárnách a ocelárnách.
„Pokládám za svou povinnost oznámit Vaší Excelenci a veleslavnému c. k. úřadu, že jistý bývalý mlynář z Klímkovic, jménem Jan Augustin, sdělil, že ví o mnohých na povrch vycházejících rudných žilách a kamenném uhlí, a kdyby prý byl s ním někdo vyslán, že by taková místa velmi ochotně ukázal."
V 19. století však Ostravsko formovala ještě jedna síla – napjatý vztah mezi Rakouskem a Pruskem, jehož hranice tudy procházela. Vzájemná nevraživost obou mocností se projevovala i v důlním podnikání a podněcovala zběsilý technologický vývoj, vedený snahou porazit konkurenci. Rozdíly v technickém zařízení „prajzských" a „císařských" dolů můžete nejlépe porovnat při návštěvě dvou nejzajímavějších ostravských hornických památek – pruského dolu Anselm, jenž je součástí Landek parku, a rakouského dolu Michal na opačném břehu řeky Odry. Na obou se nicméně přiblížíte tomu, jak vypadala havířská šichta a jaká nebezpečí práce v podzemí přinášela.
Důl Anselm, nejstarší štolový uhelný důl na Ostravsku, se pyšní nejvyšší těžební věží v celé České republice. A protože zásadním tématem zdejšího kraje je stále hranice mezi Rakouskem-Uherskem a Pruskem – tedy spor Prajzáci versus Císařáci –, prozradíme, že zde jsme na pruské straně, zdejší těžební věž je tedy pruského typu. Rozlehlý průmyslový areál v současnosti usiluje o zápis na seznam kulturního dědictví UNESCO. | © Yan Plíhal, AnFas
Tradiční řetízková šatna je zajímavým místem, kde máte pocit, že se zastavil čas. | © Yan Plíhal, AnFas
Za věrohodného randálu důlního výtahu sfáráte do hloubky 15 metrů a ve štolách uvidíte mimo jiné ukázku fungování některých důlních strojů. | z archivu seriálu Lovci zážitků
Čtvrt kilometru dlouhé podzemní chodby odhalují návštěvníkům tajemství autentického hornického pracoviště. | © Tomáš Třeštík
Průvodci v dole jsou vesměs vysloužilí havíři, kteří pod zemí strávili i čtvrt století a svůj výklad většinou obohatí o peprnou historku z praxe. | z archivu seriálu Lovci zážitků
Důl Michal patřil Rakousku, což bylo na první pohled patrné podle jiného typu těžní věže. Prohlídkový okruh vás zavede do známkovny, cechovny, lampovny, sprch i řetízkových šaten. Díky minimu stavebních úprav se důl dochoval v původní podobě z roku 1915. Zařízení působí dojmem, jako by odtud horníci odešli teprve včera. | © Dreamstime
