Střední Čechy – jih
Skalisté hory s ozvěnou partyzánů
Brdy nejsou pohořím, spíš jen jedním protáhlým hřebenem, začínajícím na okraji Prahy a končícím až u Plzně. Spousta malých údolí, pokroucené doubravy, křemencové skalky, sutě i husté smrkové lesy. Přirozená hranice krajin: na západ se rozprostírá suchý kras a Křivoklátsko, na východ patrovitá krajina Povltaví. Jasný směr výletů, strážních hrádků a velká lesní bariéra mezi dvěma spíš bezlesými krajinami.
Podobně jako Skalisté hory oddělující západní a východní pohoří v USA byly také Brdy osidlované pestrou směsicí pravěkých kultur. Poslední, dodnes přežívající kulturou, importovanou právě ze středozápadu USA a dotvořenou českou chatařskou a zahrádkářskou tradicí, je brdský tramping.
Počátky trampingu lze vystopovat již v roce 1919 na východní hraně hřebene, v osadě Ztracenka. Tok Vltavy tehdy ještě nebyl poznamenán vltavskou kaskádou a břehy nádrží ještě neosídlovaly tisíce „paďourů“ („paďour“ neboli „mastňák“ je v trampingu člověk, jehož chování je v příkrém rozporu s trampskými zvyklostmi, zejména ten, který se neumí v přírodě adekvátně chovat). Od té doby se pravý brdský tramping přesunul do dodnes spíše neosídleného území hřebenů. Donedávna tam ale trampovali jen ty nejdrsnější, byl zde již zrušený vojenský výcvikový prostor – na jeho území dnes vzniká CHKO Brdy.
Přes sto let stará trampská kultura v Brdech se od podobně vznikajících oblastí po celé republice lišila – prošla několika stadii od takzvaných „divokých skautů“ přes inkorporaci americké armádní výstroje po druhé světové válce (dnes již legendární usárny). V roce 1969 zde vznikl tradiční „skautský přechod Brd“ – původně míněný jako protest proti sovětské okupaci. Přechody Brd se konají každoročně 25. ledna a vedou z Mníšku pod Brdy do Řevnic.
Když se oteplí, z Prahy na jaře do Brd vyrážejí tisíce paďourů, proto je nejlepší kopírovat způsob, jakým brdský tramping původně začal: v zimě roku 1929, kdy Armáda generála Packarda založila mytický kemp Zlaté Dno. Skupina trampů zde tehdy přežívala celou velmi studenou zimu, někteří zahrabaní v dekách a sněhu. A i dnes je v zimě v Brdech výrazně pustěji, ale o to krásněji. Když napadne dost sněhu, je možné na běžkách přejet celý hřeben. Z Řevnic, Dobřichovic nebo Jíloviště: ze značené hřebenovky odbočte poblíž bočních roklí, suťových svahů, nejlépe na Studeném vrchu nebo Plešivci. Uvidíte desítky kempů, někdy jen kruhů kolem ohniště, jindy různě sofistikovaných přístřešků a bud, většinou veřejně přístupných… Vítejte v eldorádu Zlatého Dna!
