V Písku se odpor vůči katolické církvi vyostřil 20. června 1419, kdy obyvatelé zničili zdejší klášter a nastolili vlastní řízení obce, v níž si všichni byli „bratry a sestrami“, vše jim bylo společné a veškerý majetek odevzdávali do kádí ve prospěch společenství. V této reformní době byly populární tzv. poutě na hory. Tisíce lidí se vydávaly na kopce za husitskými kazateli, kteří se v neobydlených oblastech skrývali před hněvem katolické vrchnosti. Výběr vyvýšených míst měl ale i duchovní význam. Husité věřili v brzký konec pozemského světa a v to, že věrní křesťané budou spaseni právě na horách.

Jedno z největších shromáždění, kterého se účastnilo až 42 tisíc stoupenců Husova učení, proběhlo 22. července 1419 na vrchu Burkovák u obce Nemějice, který husité přejmenovali podle biblické hory Thabor u Nazaretu na Tábor. Stejný název dostalo i nově zbudované město, které husité založili na jaře 1420 kolem řeky Lužnice. Rodící se táborská „republika“ měla svou pevnou hierarchii; v čele stáli kněží a vojenské záležitosti měli na starosti čtyři hejtmané.

Jedním z nich byl i Jan Žižka z Trocnova. Jeho zkušenosti ze záškodnických válek se brzy ukázaly jako velmi potřebné. Dne 25. března 1420 došlo u Sudoměře k první husitské bitvě – kališníci se střetli s početnějším a lépe vyzbrojeným vojskem Železných pánů (strakonických johanitů a katolických šlechticů). Husité ale nad přesilou zvítězili, což se stalo důležitou událostí jak pro sjednocení stoupenců z jednotlivých jihočeských měst, tak pro další směřování hnutí.

Dodnes ale v tomto kraji můžete najít hmatatelné stopy dávné historie a pouť krajem husitů se může stát velkým dobrodružstvím. Své putování začněte na Kozím Hrádku, kde Jan Hus ještě necelé dva roky před svou mučednickou smrtí tvořil a kázal. Pokračujte do Tábora – města, jež se stalo Mekkou husitství a dosud si zachovalo své středověké centrum, které je dnes městskou památkovou rezervací. Středem Tábora je Žižkovo náměstí, honosící se pomníkem slavného vojevůdce. Kromě něj stojí za prohlídku i dochované zbytky opevnění a podzemní labyrint chodeb, vybudovaný v 16. století propojením sklepů měšťanských domů. A kdo nenavštíví věhlasné husitské muzeum, situované do prostor pozdně gotické radnice, jako kdyby v Táboře ani nebyl.

Vydat se za dějinami husitství (a nejen těmi) pak můžete i do nedalekého Písku, kde to vlastně všechno začalo. Chcete-li jít v šlépějích husitů, nesmíte minout ani Trocnov, rodiště Jana Žižky, v němž také stojí jeho monumentální památník. Ještě o něco impozantnější pomník slavného vojevůdce najdete u Sudoměře, kde první velkou bitvou začala čtrnáctiletá vítězná historie kališníků. A ponořit se do dějin ještě o něco hlouběji znamená navštívit i Husinec, v němž dodnes stojí rodný domek Jana Husa.