Západočeské lázně
Kynžvart kancléře Metternicha
V politice měl pověst tvrdého diplomata, ale pokud šlo o krásy světa, dokázal Klemens Metternich projevit velký umělecký cit. Svědectví o tom zanechal i v západních Čechách – jeho kynžvartský zámek patří k perlám střední Evropy.
Půvabné městečko se od roku 1918 jmenuje Lázně Kynžvart, tehdy už ovšem mělo za sebou slušnou historii: rostlo pod hradem Kunigeswart, o němž se nejstarší zmínka objevila v roce 1287. Vysoko na kopci v něm naposledy sídlili Zedwitzové, koncem 16. století ale nepohodlný objekt opustili a dole v otevřené krajině si zbudovali příjemnější renesanční tvrz. Po Bílé hoře tuto tvrz jako konfiskát získali Metternichové a časem přestavěli na barokní zámek. A právě ten v roce 1808 dostal od otce, údajně k Vánocům, Klemens Metternich.
Klemens Wenzel Nepomuk Lothar kníže z Metternich-Winneburgu, vévoda z Portelly a hrabě z Kynžvartu. Rakouský šlechtic, politik a obratný diplomat, který sňatkem s bohatou moravskou šlechtičnou Eleonorou Kounicovou získal nemalé bohatství a zapojil se do vídeňského společenského života, což ho o pár let později dovedlo až na pozici rakouského ministra zahraničí.
Tehdy mu bylo pětatřicet, měl nastartovanou kariéru a k otcovu dárku necítil valný vztah. Ještě 12. června 1820, kdy sem přivedl architekta Pietra Nobileho, si zapsal: „Ke Kynžvartu mě nic nepoutá, ani jediná vzpomínka a možná ani žádná důležitá myšlenka…“. Ale téhož dne ještě dodal:
„Je to krajina hodně malebná. Nesmírné množství lesů, vysoká pohoří, široká údolí, místo bohaté na vodu, prudké horské potoky, a to vše obklopuje zámek, který je velmi dobře zařízen.“
Přesto se ho rozhodl přestavět v duchu vídeňského klasicismu a interiéry vybavit svou znaleckou sbírkou obrazů, soch, nábytku a také oslnivým jídelním souborem, darem od Napoleona za sjednaný sňatek s rakouskou princeznou Marií Luisou. Přestěhoval sem i rodovou knihovnu s početnými vzácnými tisky, mezi nimi cenný zlomek Pěti knih Mojžíšových z přelomu 8. a 9. století. Kolem zámku pak dal upravit anglický park oživený romantickými stavbami.
Kynžvartský zámek je nádhernou ukázkou vídeňského klasicismu. Kromě stavby samotné ale návštěvníky lákají také unikátní předměty ze sbírek rakouského kancléře Metternicha. | © Petr Lněnička, z fotobanky Karlovarského kraje KV POINT
Ovšem doslova atrakcí se stal Metternichův Kabinet kuriozit. Sice ho založil bývalý chebský kat a první kustod zámeckého muzea Karl Huss, ale kancléř i jeho syn Richard sbírky zdatně rozmnožovali. K vidění tu je nejen unikátní sbírka mincí, ale také poněkud bizarní exponáty: věřte či nevěřte, mimo jiné i kus cihly z babylonské věže, Žižkův palcát či cestovní hodinky Matyáše Korvína. A také granátová koule, která v říjnu 1848 vletěla při bombardování Vídně do Metternichovy pracovny, jako by přinášela vzkaz, že jeho kariéra kancléře končí. Na Kynžvartu pak strávil poslední roky života.
Metternichův zámek patří k turistickým lahůdkám. Od listopadu do konce března je sice otevřen jen pro předem potvrzené rezervace, ale za příznivého počasí se dá navíc vystoupat až ke zřícenině kynžvartského hradu nebo zajít k přírodní památce Kynžvartský kámen a kupříkladu běžkaři se tu rozhodně nudit nebudou. Za procházku stojí i samotné městečko Lázně Kynžvart, proslulé vynikajícími léčivými prameny. A pokud budete míjet léčebný dům Orlík, vzpomeňte, že se původně jmenoval Metternich podle rodu, který v Kynžvartu tradici lázeňství v 19. století založil.
