0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 další příběhy
v destinaci

© Eva Kořínková

Plzeňsko

Nejmenší město ve Střední Evropě

Nejmenší město ve Střední Evropě

Rabštejn nad Střelou je nejmenší město střední Evropy a o pouhé čtyři obyvatele městečku uniká také světové prvenství. Na velice malém území tu však najdete velkou koncentraci zajímavých příběhů a památek. Celé Manětínsko, do něhož je tato malebná obec zasazena, navíc skýtá mnohá turistická dobrodružství.

Pověst praví, že hrad Rabštejn nechal postavit neznámý rytíř pro knížete, který našel a čestně mu vrátil kouzelný drahokam, jenž rytíři z komnaty odnesl havran. Jak už to tak bývá, skutečnost tolik poetická není, dějiny Rabštejna jsou ale i přesto zajímavé. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1269, kdy jej vlastnil rod Milhosticů, od něj ho po roce 1321 koupil Oldřich Pluh, královský podkomoří Jana Lucemburského. Oldřich Rabštejn přebudoval na významné šlechtické sídlo a nechal v předhradí postavit opevněné město, jemuž již v září 1337 vymohl od krále pražské městské právo.

Již v roce 1357 ale Oldřichovi synové prodali Rabštejn Karlu IV. Až do 18. století pak Rabštejn změnil majitele nesčetněkrát. Pravděpodobně nejlepší éru však zažil poté, co jej roku 1748 koupil Maxmilián Václav Lažanský, jenž držel i nedaleký Manětín, a rod Lažanských proměnil obě obce doslova v perlu českého baroka.

Název města Rabštejn nad Střelou souvisí jak s jeho polohou na říčce Střela, tak také pravděpodobně s dávnou pověstí o havranovi a nalezeném prstenu. Slovo Rabenstein totiž v překladu znamená havraní kámen. Zpustlý hrad na skále počátkem 18. století nahradil barokní zámeček, který zde postavil rod Pöttingů. | © Eva Kořínková

Název města Rabštejn nad Střelou souvisí jak s jeho polohou na říčce Střela, tak také pravděpodobně s dávnou pověstí o havranovi a nalezeném prstenu. Slovo Rabenstein totiž v překladu znamená havraní kámen. Zpustlý hrad na skále počátkem 18. století nahradil barokní zámeček, který zde postavil rod Pöttingů. | © Eva Kořínková

V roce 1748 získal městečko Maxmilián Václav Lažanský, který vlastnil i nedaleký Manětín, a postupně přeměnil své panství v perlu českého baroka. Význam Rabštejna však postupně klesal. Vzdálenost od centra panství i stísněná poloha mezi skalami bránily rozvoji průmyslu i další zástavby. Obyvatelstvo se živilo nevýnosným zemědělstvím a řemesly, mezi nimiž vyniklo zvláště tkalcovství. Kromě běžných řemesel zde byly i dvě dílny na malování hracích karet. | © Eva Kořínková

V roce 1748 získal městečko Maxmilián Václav Lažanský, který vlastnil i nedaleký Manětín, a postupně přeměnil své panství v perlu českého baroka. Význam Rabštejna však postupně klesal. Vzdálenost od centra panství i stísněná poloha mezi skalami bránily rozvoji průmyslu i další zástavby. Obyvatelstvo se živilo nevýnosným zemědělstvím a řemesly, mezi nimiž vyniklo zvláště tkalcovství. Kromě běžných řemesel zde byly i dvě dílny na malování hracích karet. | © Eva Kořínková

Poslední šlechtickou majitelkou byla Terezie Seilern-Aspang, rozená Lažanská. V roce 1938 se Rabštejn stal součástí Sudet a musela odejít část místní české menšiny. Spolu s ní městečko opustily i poslední dvě židovské rodiny a zakončily tak téměř 300 let dlouhou historii rabštejnské židovské komunity. S koncem války naopak muselo odejít německé obyvatelstvo a Rabštejn již nebyl plně dosídlen. Malebnost Rabštejna však předurčila jeho postupnou přeměnu v rekreační sídlo. | © Eva Kořínková

Poslední šlechtickou majitelkou byla Terezie Seilern-Aspang, rozená Lažanská. V roce 1938 se Rabštejn stal součástí Sudet a musela odejít část místní české menšiny. Spolu s ní městečko opustily i poslední dvě židovské rodiny a zakončily tak téměř 300 let dlouhou historii rabštejnské židovské komunity. S koncem války naopak muselo odejít německé obyvatelstvo a Rabštejn již nebyl plně dosídlen. Malebnost Rabštejna však předurčila jeho postupnou přeměnu v rekreační sídlo. | © Eva Kořínková

Rabštejn nad Střelou dodnes nese stopy každé dějinné etapy. Ačkoliv by se mohlo zdát, že městečko s necelou třicítkou obyvatel a 75 domy nemá moc co nabídnout, opak je pravdou – na velmi malé ploše tu najdete velké množství památek, kromě zřícenin hradů Rabštejn a Sychrov se tu nachází krásný kostel, klášter, loretánská kaple a historický most, který je chráněn jako technická památka.

Na Manětínsku můžete kromě barokních krás a hvězdné oblohy pozorovat i vzácné druhy živočichů – žijí zde četné kolonie netopýrů a sedm z deseti druhů vzácných sov. Manětínsko má co nabídnout. Je krásným místem pro setkání zájemců o historii, přírodu, turistiku, cyklistiku, jezdectví, vodáctví, rybolov, houbaření i horolezectví. | © Eva Kořínková

Na Manětínsku můžete kromě barokních krás a hvězdné oblohy pozorovat i vzácné druhy živočichů – žijí zde četné kolonie netopýrů a sedm z deseti druhů vzácných sov. Manětínsko má co nabídnout. Je krásným místem pro setkání zájemců o historii, přírodu, turistiku, cyklistiku, jezdectví, vodáctví, rybolov, houbaření i horolezectví. | © Eva Kořínková

Pokud před historií dáváte přednost přírodním krásám, ani vás Rabštejn jistě nezklame. Městečko obklopuje malebný přírodní park Horní Střela. Můžete se vydat po okružní naučné stezce Rabštejn–Střela, kde na sedmi kilometrech a 14 zastaveních poznáte nejzajímavější místa Rabštejna a okolí. Zajímavá je i Mlýnská stezka spojující obec Nečtiny a Manětín, kde se na necelých třech kilometrech nachází hned šest mlýnů a vodní hamr. Vede krásnou krajinou kolem Starého potoka a jejím ústředním tématem jsou mlýny, síla vodní energie a v neposlední řadě krása baroka v krajině.

Co byste si ale v této lokalitě rozhodně neměli nechat ujít, je pověstná „manětínská tma":http://manetinskatma.cz/ Tak zvaná manětínská oblast tmavé oblohy totiž patří k místům s nejmenším světelným znečištěním, což pozorovatelům noční oblohy umožňuje jedinečný zážitek. Mléčnou dráhu odtud budete mít jako na dlani, perseidy vám budou padat doslova k nohám a spatříte i slabě zářící hvězdy, které odjinud kvůli světelnému smogu neuvidíte.

Manětínsko je krásná oblast s mnoha přírodními i historickými památkami. Stejně jako sousední Rabštejn nad Střelou i Manětín se v 18. století ocitl ve stavebního rozkvětu, který paradoxně zahájil velký požár města v roce 1712. Při něm lehla popelem polovina města, včetně zámku, kostela i školy. Hned poté nechali Lažanští zámek přestavět v barokním stylu. V Manětíně tehdy tvořili slavní barokní umělci Petr Brandl, Jan Blažej Santini a další. | © Eva Kořínková

Manětínsko je krásná oblast s mnoha přírodními i historickými památkami. Stejně jako sousední Rabštejn nad Střelou i Manětín se v 18. století ocitl ve stavebního rozkvětu, který paradoxně zahájil velký požár města v roce 1712. Při něm lehla popelem polovina města, včetně zámku, kostela i školy. Hned poté nechali Lažanští zámek přestavět v barokním stylu. V Manětíně tehdy tvořili slavní barokní umělci Petr Brandl, Jan Blažej Santini a další. | © Eva Kořínková

Zobrazit detail

Zavřít

Interakce s mapou Zavřít mapu

Integrovaný operační program Evropský fond pro regionální rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Rozumím