Plzeňsko
Muzeum pro velké kluky
Někdo si na zahradu postaví trpaslíka, jiný třeba vysloužilý dřevěný sud. Otec a syn Tarantíkovi ze Zruče u Plzně se jednoho dne rozhodli, že si na zahradě vystaví letadlo. Dnes, po více než dvaceti letech, napočítáme v netradiční expozici kolem jejich domu přes sedmdesát letadel, vrtulníků, tanků a další vojenské techniky.
Příběh netradičního rodinného muzea pod širým nebem se začal psát krátce po revoluci, kdy se otec se synem rozhodli, že se pokusí sehnat jedno nebo dvě letadla na zahradu jen tak pro radost. Když začali objíždět republiku, s překvapením zjistili, kolik je po celé naší zemi pomníků, tvořených vyřazenou vojenskou technikou. Setkali se většinou i se vstřícným přístupem tehdejších majitelů, kteří byli rádi, že se nepotřebné „veteše“ zbaví. Tarantíkovi postupně za cenu šrotu a často za vypůjčené peníze od známých – to aby jim neutekly některé vzácné kusy – naplnili nejen zahradu, ale i přilehlou louku vyřazenou vojenskou technikou a začali s její opravou. Zájemců o jejich nezvyklý koníček přibývalo, záhy proto padlo rozhodnutí udělat muzeum a zpřístupnit nezvyklou sbírku veřejnosti. Dnes se místní mohou pochlubit největší soukromou sbírkou letadel, obrněné techniky a vrtulníků v Česku.
Ve veřejné části sbírky pustí vás i vaše děti, při respektování bezpečnostních pravidel, do nitra některých exponátů, takže si můžete udělat fotografii v tanku, nebo v některém z letadel či v nejmenší helikoptéře HC-102. Za příplatek se pak podíváte i do útrob největšího letadla Il-18, kde je umístěna výstava modelů a vojenských uniforem. | © Eva Kořínková
Na rozlehlém pozemku najdete unikátní kusy, některé z nich původně odsouzené k zániku. Postupně procházejí rekonstrukcí a vracejí se pomalu v rámci omezených možností do původního stavu. Je tu dlouhá řada historických MiGů, Suchojů, ale třeba i unikátní americká nadzvuková stíhačka Starfighter z roku 1951, známá také pod přezdívkou létající rakev, nebo francouzská nadzvuková stíhačka Mirage III. Raritou je velký letoun Antonov 30 s prosklenou přídí, kterému se říkalo „létající kamera". Letadlo, jehož interiér ukrýval i černou komoru pro vyvolávání fotografií za letu, kromě zdejšího muzea nikde jinde v Česku nenajdete. Dalším unikátem mezi místními letadly je model stíhačky Spitfire, který si zahrál ve filmu Jana Svěráka Tmavomodrý svět.
Tanková část sbírky je doménou syna Ondřeje. Kromě tanků zde najdete ale i další pozemní vojenskou techniku – děla a obrněné transportéry. Nejstarší exponáty dokonce pamatují druhou světovou válku. Jako největší zajímavost zde ukazují tank, který sloužil jako cvičný cíl na tankovém cvičišti. Můžete se na vlastní oči přesvědčit, co s věží tanku z druhé světové války udělá střela z jeho mladšího sourozence T-72.
Plzeňsko je rájem technických památek a jejich objevování tu nebude brát konce. Další zajímavé informace z dějin aviatiky na vás čekají na naučné stezce Ludvíka Očenáška – neprávem opomíjeného vynálezce, který předběhl svou dobu při konstruování motorů, raket, vzducholodí i celých letadel.
Další tip na poznávací turistický zážitek pro všechny milovníky dějin letectví na Plzeňsku je Naučná stezka Ludvíka Očenáška, seznamující s životním příběhem vynálezce, který předběhl svou dobu a přesto, nebo právě proto, je dnes většině Čechů spíše neznámý. Přitom posuďte sami, zda právem. Očenášek je autorem leteckého rotačního hvězdicového vzduchem chlazeného motoru, jednoho z prvních skutečně funkčních motorů tohoto typu, postavil vlastní vzducholoď, je konstruktérem vlastního letadla – prvního letounu české konstrukce a největšího letadla Rakousko-Uherska a před druhou světovou válkou se stal také průkopníkem na poli raketových motorů, když na pražské Bílé Hoře úspěšně odpálil první československé rakety na tuhá paliva.
Třináct kilometrů dlouhá naučná stezka z Dolní Bělé do Plas vás na třinácti zastaveních seznámí nejen s Očenáškovým životem a vynálezy, ale také s florou, faunou, přírodními i geologickými zvláštnostmi okolí. Začíná u viaduktu směrem na Lomany a dá se projít nejen pěšky, ale také projet na vozíku, kole či na koni. Zajímavostí rozhodně je, že ji jako první stezku v Čechách mohou využít i nevidomí, neboť jednotlivá zastavení jsou doplněna popisky v Braillově písmu.
