Ostravsko
Rozhled z ostravské sopky
Industriální krajina poznamenaná těžbou uhlí má své zvláštní, drsné kouzlo a v Ostravě není lepší způsob, jak se s ním seznámit, než vydat se na vrchol haldy Ema. Nápadnému kuželu uprostřed města se někdy říká „ostravská sopka“ – tvarem totiž trochu připomíná japonský vulkán Fudži a z jejího vrcholku se skutečně tu a tam valí bílý kouř.
Energie uvnitř kopce ovšem nesouvisí s pohybem tektonických desek, ale s činností člověka. Halda, vrstvená postupně patrně již od časů Rakouska-Uherska, se v 60. letech minulého století sama vznítila a její výška v důsledku prohořívání poklesla z původních 327 na 315 metrů nad mořem. Požár v jejím nitru trvá dodnes a odhaduje se, že teploty zde dosahují až 1 500°C. Díky tomu vznikají nové, vzácné nerosty, porcelanity a jaspisy, a povrch haldy je teplý natolik, že se na něm neudrží sněhová pokrývka.
Po ukončení těžby se počítalo s tím, že navážka hlušiny bude zlikvidována. Unikátní přírodní podmínky sem však přitáhly vzácné teplomilné druhy rostlin a vynesly lokalitě popularitu mezi přírodovědci. Jediná halda kuželového typu na Ostravsku tak místo toho byla vyhlášena přírodní památkou. | © Eva Kořínková
Vyšlápnout si na její vrchol se vyplatí hlavně kvůli nádhernému výhledu na „ostravské Hradčany“, máte-li ovšem čas, doporučujeme vydat se i na naučný okruh po její patě. | © Eva Kořínková
Zhruba 5,5 kilometrů dlouhá stezka vás zavede k ocelovému Sýkorovu mostu, židovskému hřbitovu i Slezskoostravskému hradu. Sídlo z druhé poloviny 13. století je dnes místem s bohatým kulturním programem a řadou výstav, v polovině 20. století to přitom vypadalo, že skončí v rozvalinách. Kvůli poddolování stavba poklesla o celých 16 metrů a roku 1954 na ni byl vydán demoliční výměr. Nakonec se ji ale podařilo zachránit a počátkem nového století i nákladně zrekonstruovat. Dnes tu můžete navštívit třeba obří sladkovodní akvária ve sklepních prostorách, muzeum čarodějnic, expozici útrpného práva nebo dobovou kovárnu. Raritou je desková dřevořezba ve velkém sále od Karla Burdy a Jana Czupryniaka, která zachycuje dějiny hradu od jeho založení do současnosti. S dvanácti metry délky jde o největší podobné dílo v celém Česku.
