Valašsko
Příběh nepovedeného koláče
Bez frgálů si Valašsko ani nelze představit. Vlastně by se spíš slušelo říct bez vdolků. Kdyby totiž dnes byl výraz frgál chápán tak, jak byl původně myšlen, vypadalo by to, že zdejší hospodyňky vůbec neumějí péct.
Vdolek, lopaťák nebo pecák – tak se původně říkalo koláčům, které jsou dnes známé jako „valašské frgále“. Málokdo už ale ví, že frgál bylo původně hanlivé označení. Když se hospodyni koláč nepovedl (třeba se srazil nebo připekl), od srdce si zalamentovala: „To jsem ale upekla frgál!“
Valašské frgály jsou dnes typickou krajovou pochoutkou, která je od prosince 2013 produktem s ochranným zeměpisným označením. Právem si jej zaslouží – a nejen proto, že jde o skutečnou lahůdku. Vždyť první zmínka o této krajové dobrotě pochází už z roku 1826. Na valašsku tak mají frgály opravdovou tradici.
Frgály se na Valašsku ke slavnostním příležitostem pečou i dnes. Zakoupit je v místních obchodech a pekařstvích ale můžete celoročně – jde přece jen o krajovou specialitu, o kterou pohostinní Valaši návštěvníky nechtějí ochudit. A tak až přijedete na Valašsko, rozhodně si nenechte tuto lahůdku ujít! | © Dreamstime
Původně se koláče s průměrem 30 centimetrů pekly výhradně ke slavnostním příležitostem, jako byly Vánoce a Velikonoce, svatby nebo lidové slavnosti a dávaly se na ně téměř výhradně hrušky. Těch totiž na Valašsku bývalo dost. A když nebyly hrušky, dělaly se vdolky se zelím nebo červenou řepou. Dnes už jsou další ingredience dostupnější, a tak si můžete dle své chuti vybrat frgál povidlový, makový, meruňkový nebo borůvkový. Právě ovocná vrstva je tím, co dělá frgál frgálem – její výroba a poměr surovin je tajemstvím každé rodiny nebo pekárny a dědí se z generace na generaci.
Nejinak je tomu i v malém rodinném pekařství ve Valašském Meziříčí. Pan Cyril Grygar nejdříve prodával frgály jenom sousedům a známým, jejich věhlas se ale rychle rozšířil a v roce 2000 se jeho výtvory dostaly až na výstavu Expo do Hanoveru. Dnes v jeho odkazu úspěšně pokračuje jeho dcera. Ta se drží tatínkovy receptury a ani v její pekárně se 200 let po upečení prvního frgálu na výrobě nic moc nezměnilo – stále se válejí a zdobí ručně a pečou se v peci, do níž se těsto „zašoupne“ lopatou.
