Královské město Kadaň, ležící nad řekou Ohří na rozhraní Krušných hor a Doupovských vrchů, hostilo ve svých zdech řadu českých králů a římských císařů. Jeho obzvláštním dobrodincem byl však císař Karel IV., který je roku 1350 zahrnul ve svém zemském zákoníku Maiestas Carolina mezi nezcizitelná královská města. Z okolí Kadaně a Klášterce nad Ohří pocházejí vzácné polodrahokamy, jimiž Karel IV. nechal vyzdobit kapli sv. Václava v pražské katedrále sv. Víta i stěny kaplí hradu Karlštejna. Přes Kadaň vedla jeho cesta mezi Prahou a Norimberkem mnohokrát, k nejslavnějším však patří dvě z jeho návštěv. Roku 1367 sem přijel i s malým synem Václavem IV. a několik dní úřadoval na Kadaňském hradě, kde přijímal k audienci českou i cizí aristokracii. Při svém pobytu v roce 1374 dovolil Kadaňským zakládání vinohradů a učinil tak z města jedno z center českého vinařství.

Královské město Kadaň, které je městskou památkovou rezervací, představuje úchvatnou kulisu pro každoroční slavnosti, které jinde neuvidíte – Císařský den s velkolepým císařským průvodem, rytířskými turnaji, pouličním divadlem a desítkami kejklířů a hudebníků, středověkým tržištěm a nočním ohňostrojem, upomínající na návštěvy Karla IV., a Svatováclavské vinobraní, jež je holdem císaři za jeho dávná vinařská privilegia. Slavné karlovské časy pamatují i budovy zdejších měšťanských domů, kostelů a klášterů. Na reprezentativním nábřeží lze obdivovat věrnou kopii hodinového stroje Pražského staroměstského orloje, jehož autorem byl kdysi Mikuláš z Kadaně, zdejší rodák a královský hodinář.