Jeden nás zavedl do pralesa Boubín a druhý na řeku Vydru. Prales Boubín jsem si představoval tak, že tam budou liány a bude to jako v opravdové džungli. Byl jsem ale zklamaný! Celý prales vypadal jako obyčejný český les a byl celý oplocený. Řekli jsme si tedy, že by to byla nuda a rozhodli jsme se vyjít na horu Boubín. Cesta vedla po lesní pěšince, hodně do kopce. Když jsme došli na vrchol, viděli jsme velkou dřevěnou rozhlednu. I když už jsme moc nemohli, nahoru jsme ještě vyšlápli, abychom se mohli rozhlédnout na Šumavu. Dohlédli jsme hlavně na prales Boubín. Rozhledna byla hodně vysoko, ale strach z výšek naštěstí nemám. Pak jsme slezli dolů a dali jsme si svačinu. Potom jsme šli zpátky domů.

Hned další den jsme šli na řeku Vydru. Jeli jsme autobusem a pak jsme šli chvíli pěšky. To mě moc nebavilo. Máma pak řekla, že můžeme jít skákat po kamenech v řece Vydře a to mě zaujalo. Ty kameny byly hodně velké, ale našly se tam i menší. Voda byla studená, tak jsme si museli dávat pozor. Táta uklouzl a namočil si nohu, ale i tak jsme pokračovali. Potom jsme museli jít zase na pěší stezku. Došli jsme k obchůdku, kde jsme si koupili domácí zmrzlinu. Měli tam borůvkovou a malinovou. Ta zmrzlina byla vynikající. Děda ji má taky rád. Potom jsme šli dál. Když jsme ušli asi 5 kilometrů, najednou byl konec stezky a my už mohli jet autem domů. A to byl můj prázdninový zážitek z Šumavy.