Plzeňsko
Židovská Plzeň
Na přelomu 19. a 20. století se v Plzni dařilo nejen průmyslu, ale i umění. Kultivovaná společnost, jejíž významnou součást tvořila velká židovská komunita, zvala do Plzně věhlasné architekty v čele se světoznámým Adolfem Loosem, který zde vytvořil ojedinělý soubor měšťanských interiérů.
Židé žijí na Plzeňsku již od 14. století a v Plzni za tu dobu postavili celkem pět synagog. Do dnešní doby se však dochovaly jen dvě – Stará synagoga ve vnitrobloku domů ve Smetanových sadech a Velká synagoga, největší synagoga v Česku, která je zároveň druhou největší v Evropě a třetí na světě. Tato monumentální stavba s trojlodní dispozicí a věžemi vysokými 45 metrů byla postavena v letech 1888 až 1892 v novorománském slohu s maurskými prvky podle plánů vídeňského architekta Maxe Fleischera, upravených plzeňským stavitelem Emanuelem Klotzem.
Během druhé světové války sloužila synagoga jako skladiště. Po válce byla až do roku 1973 opět využívána k bohoslužebným účelům, pak až do konce komunistického režimu zela prázdnotou a chátrala. V roce 1992 byla prohlášena kulturní památkou a v letech 1995 až 1997 prošla rekonstrukcí, která částečně probíhá dodnes. Na jaře 1998, při příležitosti židovského svátku Tu bi-švat, byla synagoga slavnostně znovuotevřena pro veřejnost.
Plzeň se díky někdejší židovské komunitě může chlubit i dalším architektonickým skvostem. Tím je soubor osmi dochovaných bytových interiérů z 30. letech 20. století, který zde pro bohaté židovské obchodníky vytvořil v té době ještě takřka neznámý Adolf Loos. Mladého architekta pozvala do Plzně rodina Hiršových, s nimiž se seznámil ve Vídni. Loos, který údajně velmi rád cestoval a vyhledával společenské události, pozvání přijal a pro rodinu navrhl interiér, který se bohužel do dnešních dní nedochoval. Jak ale potvrzují historici umění, přes tuto nedochovanou realizaci vede přímá cesta k mnohem slavnější Loosově stavbě – Müllerově vile v Praze, kterou architekt kreslil již při svém prvním pobytu v Plzni.
Na pozvání židovské komunity přijel do Plzně architekt Adolf Loos a vytvořil zde unikátní kolekci předválečných interiérů. Tři z plzeňských Loosových prací je možné obdivovat třikrát v týdnu. Prohlídkové trasy vás provedou bývalým bytem manželů Krausových v Bendově 10, salonem a jídelnou v někdejším bytě doktora Vogla na Klatovské 12 a do prostorného dvougeneračního apartmá Brummelova domu v Husově 58. Co interiér, to ukázka špičkové moderní architektury a také hluboký osobní příběh z nedávné historie. | Archiv MMP
Do podobně velkolepých staveb se však plzeňští podnikatelé židovského původu v době krátce před vypuknutím druhé světové války nepouštěli a svůj majetek nestavěli příliš na odiv. Ani to ale po okupaci nezabránilo jejich zkáze. Luxusně vybavené byty zabrali nejprve nacisté, po roce 1948 stát. Většina původního nábytku zmizela, měnily se také prostorové dispozice. Pouze osm interiérů, i když značně poškozených, se dochovalo do dnešních dnů, i tak ale představují v kontextu evropské architektury 20. století mimořádnou hodnotu. Považte, že větší počet Loosových realizací se dochoval jedině ve Vídni.
