Max s Elou se seznámili na národopisné výstavě a brzy spolu začali jezdit na letní byt do kozlovské chaloupky, která patřila rodině Vejrychových. Velký malíř tu strávil zhruba čtvrt století. Odtud také pochází velká část jeho slavných děl, například Chudý kraj. K mnoha z nich stála modelem právě jeho žena Ela. V podkroví chalupy se dochovala takřka netknutá Švabinského pracovna, takzvaný „kufr“, s původním nábytkem a malířskými potřebami z umělcovy pozůstalosti.

Rodina Vejrychových byla uměnímilovná a Maxovi příbuzní byli nadáni různými talenty. Jeden jeho švagr byl hudebník a druhý malíř. Vejrychovi měli svérázný smysl pro humor a vydávali dokonce vlastní rodinný časopis Kozel, do kterého Max přispíval mj. drobnými karikaturami z rodinného života. Ela Vejrychová byla společensky aktivní a soustřeďovala kolem sebe lidi intelektuálně i múzicky založené. V Kozlově býval Bohuslav Martinů, nebo primárius České filharmonie Stanislav Novák, francouzská klavíristka Blanche Selva, přítelkyně Ely Marie Majerová nebo profesor Zdeněk Nejedlý.

Překrásné okolí Kozlova je turistickým rájem a láká k mnoha výletům. Budete-li chtít dále pokračovat tematicky, můžete od chaloupky Vejrychových vyrazit kolem Pecháčkova statku se Švabinského sgrafitem, alejí Maxe Švabinského na nedaleký Kozlovský kopec k turistické chatě, kterou nechal vybudovat Klub českých turistů a ještě za umělcova života ji na jeho počest také nazval jeho jménem. Z nedávno postavené rozhledny jsou při dobrém počasí krásně vidět Krkonoše, Orlické hory, Jeseníky i Králický Sněžník.