Hrádek nechali bohatí Harrachové zbudovat podle nerealizovaného projektu přestavby anglického zámku Crewe Hall a architektem celého komplexu byl – jak jinak než Angličan – Edward Buckton Lamb. V interiérech někdejšího letního sídla, které patří vůbec k nejmladším zámkům u nás, se překvapivě harmonicky doplňuje tradice a nejnovější vynálezy přelomu 19. a 20. století. Vedle starožitného nábytku či porcelánu tu tak najdete i jedny z prvních digitálních hodin na světě nebo moderní bojler na vodu.

Tím ale výčet zdejších pozoruhodností nekončí. Zvláštní příběh se pojí třeba s tzv. pohárem hrdinů, skleněnou číší, která pojme půl druhého litru vína a kterou Harrachové dávali na přivítanou svým hostům. Kdo zvládl vypít pohár celý, mohl do něj za odměnu vyrýt diamantovým prstenem své jméno. Schválně, odhadnete, kolika statečným se to podařilo?

Skutečnou raritou jsou ovšem hodiny ve Zlatém sále, které dostal císař Leopold I. od ruského cara Petra I., a Harrachové je získali při dražbě panovníkova majetku. Mají tvar orlice, jež prý každou hodinu mávala křídly a klapala zobákem, a podobné jsou k vidění už jen v petrohradské Ermitáži. Obdivovat vzácnému kousku se mohl vedle četných urozených šlechticů i pruský korunní princ Albert Saský, který sem zavítal roku 1866 krátce po krvavé bitvě u Hradce. Prusové si tehdy zámek zabrali a využívali jej jako lazaret pro své raněné – a celkem překvapivě nesebrali ani nezničili téměř nic z jeho cenného vybavení.

Návštěvu zámku doporučujeme zpestřit procházkou po rozlehlém zámeckém parku, v jehož jihovýchodním cípu je umístěna busta asi nejvýznamnějšího majitele Hrádku, mecenáše Jana Harracha. Z části parku vzniklo v 90. letech minulého století golfové hřiště, na jehož devíti jamkách můžete otestovat svůj handicap.