Střet, který předznamenal nové rozložení sil v Evropě, úpadek rakouského císařství a jeho rozdělení na Rakousko-Uhersko i sjednocení Německa, slouží dodnes vojenským stratégům jako studijní materiál pro pochopení principů moderního válečnictví. V mnoha ohledech šlo o skutečně přelomovou bitvu. Například v ní jako v historicky posledním konfliktu sehrála výraznější roli jízda. A naopak poprvé na našem území se o zraněné vojáky staral Červený kříž.

Přestože naučné stezky, pomníky či muzeum bitvy přinášejí stovky příběhů o odvaze, zbabělosti, zradě i utrpení, některé okolnosti onoho osudného úterý zůstávají nevyjasněné. Už se například asi nikdy nedozvíme, proč rakouská armáda nevyužila propracovaný obranný systém nedalekého Hradce Králové, jenž z města činil dokonalou pevnost. Velitel místní posádky navíc odmítl z obavy o bezpečnost obyvatel vpustit za hradby ustupující rakouské pluky, které tak našly útočiště až v mnohem vzdálenějším Josefově. Konflikt má i své zapomenuté hrdiny. Jedním z nich je josefovský fotograf Josef Lorenz, který jen pár týdnů po válce zdokumentoval místa bojů. V době, kdy fotografie teprve získávala na popularitě, šlo o zcela průkopnický počin, díky němuž máme bezprostřední svědectví o tom, jak bitva ovlivnila zdejší kraj.

Nejlepší představu o rozměrech konfliktu si uděláte z vrcholu rozhledny Chlum, z něhož se vám celé bojiště otevře jako na dlani. Osudy konkrétních jednotek pak připomínají četné naučné stezky, například Chlum – centrální bojiště, přibližující osud tzv. baterie mrtvých, nebo trasa Les Svíb, která vede místy nejzuřivějších bojů. Další značenou stezkou se můžete vydat po stopách ustupujících Rakušanů, případně šlápněte do pedálů a pusťte se po některém ze značených cyklookruhů do širšího okolí. Největší bitvu, jaká se kdy odehrála na českém území, tu připomíná přes 1 400 památníků, pomníků a náhrobků.